Režisér Todd Field natočil velmi zvláštní film. Velmi zvláštní a zároveň velmi těžký na vstřebání. Sledujeme totiž v přímém přenosu pomalý rozklad osobnosti, která se na začátku jeví jako velmi sebevědomá, dominantní, citově nepřístupná. Sledujeme příběh dirigentky prestižního německého orchestru Lydie Tár, která v pracovním procesu je přesně taková, tzn. sebevědomá a dominantní, ale jakmile opustí pracoviště, najednou si ve svém vlastním osobním životě není ničím jistá a její život se začíná pomalu, ale jistě hroutit.
Celou dobu máte pocit, že se díváte na životopisný snímek skutečné osoby. Já mám dokonce i pocit, že film byl i tímto stylem marketingově prezentován. Dovolte, abych použil větu, kterou by jistojistě prohlásil Jonathan Frakes: „Byl tento příběh skutečný? Ale kdepak, byla to fikce.“ Takže ano, příběh je smyšlený a Lydia Tár je fiktivní postava. I přesto, že Tár má docela přepálenou stopáž, dokonce něco málo přes 2,5 hodiny, tak mě osobně to nějak extra nepřekáželo a nenudilo mě to. Na stranu druhou to není film, na který bych měl chuť se podívat znova. Je tam ale hlavně jeden důvod, proč má cenu film vidět. Není to nikdo jiný než hlavní představitelka Lydie Tár Cate Blanchett.
Zároveň je to ta hlavní složka filmu, o které chci mluvit. Cate Blanchett předvádí ve filmu naprosto dokonalé představení a je jednoznačně tím nejlepším, co snímek Tár nabízí. Už její cesta směrem k samotným Oscarům naznačovala, že nikdo jiný Oscara za nejlepší herečku v hlavní roli nemůže získat. Získala ocenění na festivalu v Benátkách, New Yorku, Los Angeles, Floridě, na Zlatých glóbech i na cenách BAFTA. A dopadlo to jak? Kdo neví nebo už zapomněl, tak rád připomenu. Začnu na začátek velmi taktně a přátelsky. Milá akademická poroto, vyliž si prdel!!! Tak! To se mi ulevilo…
Ať už tomu člověk věří nebo ne, Cate Blanchett Oscara nezískala. I přesto, že letos byla v kategorii nejlepší herečka v hlavní roli naprosto bezkonkurenční. V dalších nominacích, který tento film měl (celkem jich bylo 6) však také neuspěl a vyšel doslova naprázdno. V těchto dalších by mi to vůbec nevadilo, ale Cate Blanchett jej získat na 100% měla. A akademie neudělala po roce nic jiného, než že mě opět a zase pořádně nasrala…