Když se zhruba v polovině roku 2022 objevila informace, že druhý díl Jokera bude spadat pod žánr muzikál, vypadalo to na nějaký špatný aprílový žertík. Nebo jako špatný, trapný a nepovedený vtípek samotného Arthura Flecka z prvního filmu, kdy se snažil na jevišti prorazit jako stand-up komik. No dobře, nechme se překvapit, vrací se Joaquin Phoenix, to znamená, že je stále se na co těšit a druhý Joker u mě nadále zůstává jedním z nejočekávanějších filmů roku.
Hop a je tu lidoop a jsme rázem o více než 2 roky blíž ke své smrti milé děti a na začátku října roku 2024 se v kině začíná promítat druhý film Jokera s podtitulem Folie à Deux – tedy výraz pro psychické šílenství dvou lidí. K Jokerovi totiž přibyla Harley Quinn, kterou zde ztvárňuje Lady Gaga. A jakmile jsem spatřil průměrné – dnes už vyloženě podprůměrné hodnocení filmu – říkám si: a kurva! Vyloženě mě to nepřekvapilo, spíš jsem si jen přál, aby se to povedlo a bylo to skvělé pokračování geniální jedničky. Říkal jsem si, že to může být jedno nebo druhé, buď to může být podobně brilantní jako jednička, anebo to bude totální propadák. Kritici všech zemí se spojili a řekli unisono: propadák.
Film Joker: Folie à Deux je dlouho očekávaným pokračováním úspěšného snímku Joker z roku 2019, který sklidil obrovský úspěch jak u kritiky, tak u diváků. Režie se opět chopil Todd Phillips, který nás již podruhé dokázal přenést do temného a působivého světa Gothamu. Hlavní roli si zopakoval Joaquin Phoenix, jehož brilantní výkon v prvním díle mu vynesl Oscara a uznání po celém světě. Phoenix dokonale ztvárnil složitost a konflikt v psychice Arthura Flecka, což se stalo jedním z klíčových prvků úspěchu prvního filmu. Zde je to zároveň Phoenixovo první pokračování filmu v jeho kariéře.
Tentokrát však film přináší nový a neotřelý pohled na příběh Arthura Flecka, nyní již plně převtěleného do Jokera. Děj snímku se odehrává v době po událostech prvního filmu, kdy Arthur, známý jako Joker, hledá své místo ve světě plném chaosu a nejistoty. Je uvězněn v Arkhamské státní nemocnici, kde se setkává s láskou svého života, Harley Quinn. Jeho cesta je komplikovaná a plná nečekaných zvratů, což divákům nabízí ještě hlubší pohled do jeho narušené psychiky. Film se soustředí na jeho další proměnu a hlubší propad do šílenství, čímž nabízí divákům intenzivní psychologický portrét této ikonické postavy, který je jak fascinující, tak i zneklidňující. Problémem je, že nimráním se v narušené psychice se film již zabýval v prvním díle a zde už se jen recykluje již známé a viděné.
Ve filmu se objevuje několik nových postav, které hrají významnou roli v Jokerově životě, čímž příběh obohacují o nové dynamiky a konflikty. Výjimečnou pozornost si zaslouží Lady Gaga, která ztvárňuje Harley Quinn. Její ztvárnění této komplexní postavy je jedním z vrcholů filmu a přináší do příběhu nový rozměr. Chemie mezi Joaquinem Phoenixem a Lady Gaga je fascinující a jejich společné scény patří mezi ty nejpamátnější, což dodává filmu emocionální hloubku a dramatičnost. Dokonce by se dalo říct, že Lady Gaga Joaquina Phoenixe ve spoustě momentech zastiňuje.
V jednotlivých částech je tento film skvělý. Má „pouze“ dva háčky, ale zato naprosto zásadní, které mění celkové vyznění a náladu filmu. Prvním háčkem je to, že jsou zde přítomna již výše zmíněná hudební čísla. Tyto hudební muzikálová vystoupení jsou zde naprosto zbytečná, nehodící se, nedávající jakýkoliv smysl, působí jako pěst na oko a děj absolutně nikam neposouvají. Mně to trošku přišlo, jakože jenom proto, že jsme si do filmu zvolili Lady Gaga, tak se tam musí za každou cenu zpívat. Ne, nemusí! Lady Gaga je skvělá zpěvačka i skvělá herečka a to dokonce i bez zpívání. Druhým háčkem je právě ten děj. Děj, který ve skutečnosti ani neexistuje. Mohla to být absolutní pecka a bomba, ale popravdě se zde neodehraje žádný brutální moment, který by filmem otřásl.
Můžu upřímně říct, že i když film trvá více než dvě a čtvrt hodiny, nenudil mě, protože jsem si v něm našel právě ty zmíněné jednotlivosti, které mě na tom bavily. V první řadě samozřejmě herecké představení Joaquina Phoenixe a Lady Gaga. Druhého Oscara za stejnou roli mu to sice nevynese, ale to nic nemění na jeho famózní proměně. Ve druhé řadě jsem se soustředil na vizuální stránku filmu, která je stejně jako v prvním díle pečlivě promyšlená, s důrazem na detail a barevné schéma, které odráží Jokerův psychický stav. Phillipsův tým se opět zaměřil na každý detail, od kostýmů po výpravu, čímž vytvořil autentický a působivý obraz světa, ve kterém se Joker pohybuje.
V neposlední řadě je třeba zmínit až démonickou hudbu Hildur Guðnadóttir, která je vskutku nejsilnějším prvkem filmu. Její kompozice dokonale podtrhují temnou atmosféru a emocionální hloubku postav. Hudba nejen doplňuje vizuální stránku filmu, ale také hraje klíčovou roli v utváření napětí a emocí, které divák cítí během sledování.
Abychom to nějak shrnuli, druhý díl Jokera stojí za to vidět jednak samozřejmě z principu, protože to je dvojka Jokera, ale především díky hlavním hereckým hvězdám, vizualizaci filmu a hudbě. Todd Phillips na rozdíl od jedničky dostal absolutní tvůrčí svobodu. Nesměl mu do toho nikdo kecat a to možná právě byla ta chyba. Tady se utrhl ze řetězu a vzniklo pokračování, které neví, zdali má být psychologickým thrillerem, muzikálem či soudním dramatem. Jak už jsem zmínil výše, mohla to být naprostá střela, kdy Joker s Harley započnou budování svého velkého impéria, nastane totální anarchie ve městě, ale úplný závěr filmu bohužel zabil veškerý potenciál příběhu. Ba co víc, možná tím dokonce zabil i první film, kdy si nakonec řeknete: tak k čemu to vlastně všechno bylo…