Po roce od svého West Side Story tady máme nový film Stevena Spielberga. A tak, jak jeho zpracování West Side Story bylo dost o ničem, nic moc a nuda, tak nový film Fabelmanovi je… no o trošku lepší šálek kávy. Takový, že se dá vypít, ale nějak extra vzpomínat na ten lahodný mok taky obzvlášť nebudete. Nebudu to hodnotit tak opěvovaně jako někteří jiní pisálci, kteří se nad tímto veledílem rozplývali, nicméně je to ale pořád vcelku solidní kousek, který stojí za zhlédnutí, pokud jste fanouškem filmů.
Tento snímek je právě o lásce k filmu jako takovému, se kterými se mimochodem v poslední době doslova roztrhl pytel. Roztrhl se pytel s těmi filmy, které jsou buď o lásce k filmu anebo vyloženě jinak režisérsky osobní kousek, který si daný režisér v podstatě natočil sám pro sebe, kdy film bývá nezřídka k divákovi třeba i dosti nepřístupný či kombinace obojího tzn. film o lásce k filmu a ještě k tomu divácky nepřístupný.
Fabelmanovi jsou z části autobiografií Stevena Spielberga, kterou vypráví očima začínajícího filmaře Sammyho Fabelmana, kdy se otáčí za svým mládím a vzpomíná na své dětství a dospívání a počátky lásky k pohyblivým obrázkům. Na tento film nijak zvlášť s láskou vzpomínat nebudu, ale lze vyjmenovat některé jednotlivé maličké momenty, momentíky, střípečky, které jsou zároveň highlightem celého filmu. Lze je vyjmenovat a spočítat na prstech jedné ruky, protože zas tak dlouhý seznam to nebude.
Za mě osobně technická stránka filmu, hudební stránka filmu a herecká stránka filmu, kdy se mi nejvíce líbila jednak dvojice Michelle Williams a Paul Dano (kdy prvně jmenovaná si vysloužila nominaci na Oscara), a druhak Judd Hirsch (taktéž nominace na Oscara), který měl sice malou roli, ale jakmile se ve filmu objevil, tak si danou scénu naprosto ukradl pro sebe. A když budu úplně nejvíc konkrétní a přeskočím rovnou na konec filmu, tak samozřejmě potěší malinká cameo role Davida Lynche a pak úplně, ale opravdu úplně závěrečný záběr celého filmu, který je… hledám ty správná slova…. vtipný, milý, pěkný, prostě kouzelný finiš. A to je vše. Zkrátka srdnatý film s pěknými momenty, kdy to celých těch 150 minut nenudí, ale napodruhé už nemám chuť si jej pustit znovu a oplývat se nad tímto dílem. Jako jednohubka bohatě postačí.
A co se týká udělování Oscarů, Fabelmanovi vyšli úplně naprázdno. Z celkových 7 nominací dostali velké prd a od Spielberga si raději pustíme jeho staré dobré pecky. Tak zatím naskle…