O Elvisovi by se dokonce dalo říct, že to byl komerčně jeden z nejočekávanějších filmů roku 2022.
Po opulentním a načančaném Velkém Gatsbym natočil Baz Luhrmann po 9 letech další opulentní, velkolepý a pohádkově barevný a načančaný film. Tentokrát o jednom z největších zpěváků a ikon všech dob.
Tento životopisný film o králi rock n‘ rollu jsem sice měl původně v plánu vidět na velkém plátně v kině, což by si jistě zasloužil, ale nakonec jsem si jej nechal takticky ujít, nicméně to vůbec nevadilo, jelikož se záhy objevil na streamovací službě HBO MAX a bylo vyřešeno.
Film se věnuje hlavně vztahu mezi samotným Elvisem Presleym a jeho manažerem Tomem Parkerem, z jehož pohledu je film zároveň vyprávěn, ve druhé řadě jeho kariéře od samotného vzestupu až po jeho úpadek a následné uzavření se do sebe a v neposlední řadě o jeho vztahu s Priscillou Presley. Tudíž jede podle klasického mustru životopisných filmů o největších legendách, kteří si v průběhu své kariéry sem a tam zobnou nějakou tu lentilku proti starostem, aby poté měli starosti ještě větší.
Přejdeme ale k tomu, co všechny zajímá nejvíce a to je můj osobní pohled na tento film. Nechci, aby to znělo neuctivě, ale ono to tak stejně znít bude, když řeknu, že jsem zkrátka čekal víc. Avšak moc dobře všichni víme, jak to chodí s těmi očekáváními.
Co jsem na filmu věděl, že bude skvělé a taky že bylo, je technická stránka. Geniální střih, krásná výprava , kostýmy a masky.
Co mě ale zprvu překvapilo, byl výběr hlavního herce, kterým je Austin Butler. Herce jsem do té doby absolutně neznal a ze žádného jiného filmu jsem si jej nepamatoval. To, že se mihnul v Tarantinově Tenkrát v Hollywoodu je jednoduše málo na to, abych si jej nějakým způsobem zapamatoval. Avšak je třeba poznamenat, že se do role Elvise převtělil naprosto (ne)uvěřitelným způsobem. V podstatě jedna ku jedné. A já jsem musel mé apriorní překvapení zmírnit a nakonec pokorně uznat, že tvůrci moc dobře věděli, co dělají a tento casting nemohl dopadnout lépe. Austin Butler od té doby sklízel za své vystoupení v tomto filmu ocenění za oceněním a byl taktéž velmi horkým kandidátem na Oscara.
Austin Butler získal cenu BAFTA za nejlepšího herce v hlavní roli, získal ocenění za nejlepšího herce v hlavní roli na Zlatých glóbech, což bývá taková předzvěst Oscarů, nicméně na Oscarech se po právu stalo to (aspoň v této kategorii, když už pořádně nikde jinde), co se stát mělo a Oscara získal Brendan Fraser za hlavní roli ve filmu Velryba. Co se samotných Oscarů týká, film byl nominován celkem v osmi kategoriích, avšak nakonec vyšel úplně naprázdno.
Další věc, ze které jsem byl velmi mile překvapen, je bezskrupulózní, podrazácký sviňák Tom Hanks v roli manažera Toma Parkera. Když vezmu v potaz, že jeho poslední role ve filmech byly role dobráckých pantátů s nevinným výrazem, kdy ani mouše neublížil, tak tento opak musel být velmi příjemným zpestřením pro každého diváka. Navíc tady je třeba dát velký palec nahoru maskérně, protože Toma Hankse namaskovali takovým způsobem, že byl pod tou vrstvou „tuku“ naprosto k nepoznání.
Plus toho zasraného hajzla zahrál naprosto výtečně a šlo vidět, že si to taktéž užil. Tady jsem byl dokonce přesvědčen, že v každém případě musí dostat aspoň minimálně nominaci na Oscara za vedlejší roli. A víte, co se stalo? Nejen, že se žádná nominace na Oscara za vedlejší roli nekonala, Tom Hanks si za skvělé ztvárnění této role vysloužil nominaci na antiOscara – na Zlatou malinu. A to dokonce 2x. Za nejhoršího herce ve vedlejší roli a za nejhorší kombinaci k vidění. A co se stalo dál? On nakonec obě tyto nominace proměnil ve „vítězství“…
Abych snímek nějakým způsobem shrnul, tak je to skvělý film, výborná pocta jednomu z největších zpěváků všech dob, dokonce bych řekl, že je to povinnost pro fanoušky Elvise film zhlédnout, jen za mě osobně se bohužel žádná hitparáda nekonala, příběh mě nezaujal, místy se to až moc táhlo a není to film, který bych si musel pouštět znova a znova, nicméně stále platí, že to byl příjemně strávený podvečer s Elvisem.