Mám plán na dnešní den rozvézt nějaké resty. Jednu firmu v Ostravě, další ve Sviadnově, která měla objednávku už od úterý či středy a ještě jeden rest v Karviné. Jakmile dorazím do práce, dozvím se, že nepojedu tam, kam chci, ale dostanu za úkol rozvézt minerálky na Správu železnic do Ostravy. Pro ujasnění – pracuji na pozici řidiče a rozvážím barelovou vodu do firem. PRIMÁRNĚ. Jelikož se naše firma sekundárně zaměřuje i na plnění PET lahví s minerální vodou a jelikož vyhrála výběrové řízení pro zajištění pitného režimu na Správu železnic, rozvážím tedy nyní i minerálky.
Před odjezdem dostanete krásné podklady a na nich ještě lepší instrukce. Dostanete dodací list, který je počmáraný tak, že vypadá jako omalovánka, po které malovalo pětileté dítě někde v dětském koutku u doktora, když se zrovna nudilo. Vzhled takovýchto dodacích listů je téma samo o sobě a určitě na to ještě narazím. Nicméně na jednom takovém dodacím listu dostanu ručně načmáráno do kdy tam jsou a poté instrukce, kam objednávku dovézt. Instrukce zní: „mezi dvěma mosty doleva nebo doprava“. Tak to jó, tak to už vím, už jsem doma. No tak dobře, byla uvedena alespoň ulice, ale číslo, přesnou adresu údajně nemají. Takže vím ulici a budu hledat 2 mosty a pak si prostě tipnu stranu podle toho, z jaké strany přijedu já. Víte, já osobně neumím tipovat variantu 50:50 a vždy tipnu druhou možnost. Samozřejmě i tato situace nebyla výjimkou. Nevadí, napodruhé to vyšlo, zboží vyloženo, pánovi jsem musel zanechat dodací list v dezolátním stavu, se kterým měl pochopitelně problém a už jsem chvátal hledat druhé stanoviště Správy železnic v Ostravě.
Samozřejmě opět bez adresy, zato s opět krásně počmáraným dodacím listem a žádnou adresou, protože opět údajně žádnou nemají. Jedu tedy na nádraží na Svinově a volám na telefonní číslo. Jednou, podruhé, nic. Mají tam být do 9:00. Já jsem na nádraží lehce před tři čtvrtě. No nic, zahlédnu paní, která evidentně pracuje na dráze a jdu se jí optat. Přivolává další paní, obě nic neví, takže k nim ta objednávka zřejmě nebude, ale všichni jsme se jali studovat počmáraný dodací list, na kterém stejně nic není. Je mi zároveň velmi stydno jak za šéfovou, která mi jej takhle počmárala a předala a jednak za samotný dodací list, který kdyby mohl, tak se sám začne červenat za to, jak vypadá. Já poté volám znovu na číslo, stále hluché. Volám šéfce, ať mi pošle jiný kontakt. Volám na jiné číslo, pán je na dovolené a proto mi do sms posílá další číslo. Volám na 3. číslo, dvakrát, ale nikdo to nezvedá. Už je dávno po deváté hodině. Proto píšu pánovi z 2. čísla, zda mi může poslat jiný kontakt. Volám tedy na 4. číslo, pán je z Frýdku-Místku, já mám vézt objednávku tady na Svinov, tudíž mi úplně nemůže pomoct. Chodím po nádraží na Svinově a absolutně nemám tušení, která budova to má být. Do toho všeho mi šéfová pošle do sms seznam dalších železnic s dalšími kontakty, kde to jakože můžu vyložit, pokud se mi to nepovede zde na Svinově.
„Třeba ve Studénce. Jsou tam 2 pobočky.“
„Viz foto“
„Teda Suchdol“
Tak teda co? Studénka nebo Suchdol nebo co? Prý viz foto?
„Viz foto je pěkně rozmazané, nepřečtu nic…“ odepisuji.
Posílá mi foto do sms, kde bylo po rozkliknutí rozmazané. Už se tady na nádraží na Svinově zdržuju asi hodinu, nemám vyřízené vůbec nic, frustrace stoupá do takové míry, že se šéfové, celé této vzniklé grotesce a i sám sobě začínám v autě smát. Nic jiného už mi totiž nezbývá. Rozhoduji se tedy tak, že se na Svinov můžu vysvinit, protože mám tady v Ostravě vyzvednout ještě jednu věc od pána, který je tady pouze v dopoledních hodinách a pak jedu ještě na jednu Správu železnic, kde už tedy naštěstí mám alespoň přesnou adresu.
Po odjezdu ze Svinova mi po chvíli volá pán ze 3. čísla, který mi to dvakrát nebral a dozvím se, že už tam stejně nejsou. Ale je mi to už jedno. Vyzvedávám věc od pána, jedu na poslední stanoviště Správy železnic a svištím do jedné firmy ve Studénce, kde mám vyměnit ulomený náhradní díl ve výdejníku vody. Tam se s nimi domlouvám, že k nim přijedu ještě s barely kolem jedné hodiny.
Tím, že se mi nepodařilo po všech těch skopičinách vyřídit Svinov, mi tím pádem zbyla na autě celá paleta minerálek a proto zkouším tzv. na blind volat Suchdol, jestli tam na náhodu někdo nebude, protože bych je musel vézt zpět na firmu. Naštěstí tam jsou a můžu přijet. Složím a poté spěchám na firmu, abych si naložil barely a zkusil ještě něco stihnout rozvézt.
Vracím se do Studénky, vyřídím je a při odjezdu z této firmy o půl druhé se dozvím, že firma ve Sviadnově se ptá, kde že jsem, že čekají a že jsou tam jen do dvou. A to zkrátka už víte, že to nestihnete. Volám tedy šéfce, jaká je nastalá situace, protože naslibovala, že přivezu vodu v pátek ještě do jedné firmy v Hnojníku. Vylíčil jsem, co nestihnu, protože jsem se zdržoval s minerálkami v Ostravě. To nevadí, to nevadí, že prý v pondělí. Takže naslibované se odkládá, objednané se odkládá a resty se odkládají taky. Ještě se mě zeptá, jestli jsem stihl tu Ostravu, kde jsem měl vézt barely s vodou. Kurva no nestihl, když jste mě poslala do Ostravy, kde se půl dne zdržuji s něčím, co by klidně počkalo. Ale to, co je naopak akutnější a přednější a primárnější, tak na to se vykašleme.
Výsledek je takový, že naložené 2 palety s plnými barely vezu zpátky, zbytečně jsem projel, vozil jsem SEKUNDÁRNÍ minerálky na úkor PRIMÁRNÍCH barelů s vodou a tím pádem jsem nemohl už stihnout ani Ostravu, ani Sviadnov, ani rest v Karviné. Zkrátka velké prd z toho, co jsem chtěl. Nic z toho by se ale nestalo, kdyby logistika byla na mně a mé kolegyni.
A víte proč tohle všechno vzniklo? Protože šéfka nemohla ráno chvíli počkat, až se naplní dvě nebo tři palety s barely, protože po čtvrtku, kdy se rozvezlo dost palet, jsme zůstali na suchu my a neměli jsme tolik naplněno. A proč nebylo naplněno víc předem? Protože na dny, kdy se měly plnit barely, byla naplánována jiná práce…
…a vo vo vo votom to je.