Dnes ráno přijíždí do práce důchodce, který si jako každý čtvrtek jezdí přivydělat. Zapendluje jednu firmu tam a zpět třeba čtyřikrát a má vyděláno. Nebo možná ani nemá, já nevím. Každopádně dnes nepřijel sám. Najednou z auta vyskočí ještě jeden chlápek, kterého jsem absolutně to ráno nečekal. Ptám se tedy kolegy, že jsem teď docela zmaten a co se jako tady dneska děje. Načež mi odpoví, že dnes má jinou práci a že tento neznámý chlápek mi bude házet na paletu naplněné galony s vodou.
Dva velké AHA momenty. Takže AHA, mám velmi krátkou chvíli se připravit na něco, na co jsem vůbec nebyl připraven a druhé AHA, že Stará tady domluvila jakousi levnou pracovní sílu, aby se jakože ušetřilo. (Starou budeme nazývat majitelku firmy. Psáno pro tento článek s jakousi elementární úctou s velkým S, ačkoliv ve skutečnosti kvůli jejím rozhodnutím jakoukoliv mou úctu a respekt již dávno pozbyla.)
Jsem člověk s velmi dobře vyvinutou intuicí. Stačí, aby člověk promluvil a okamžitě vím, kam jej zařadit. Tento chlápek přišel, prohodil hned v sedm hodin ráno něco o slivovici a já říkám další AHA, takže lacná pracovní síla, kdo jiný než někdo, kdo se od rána těší na pivo. A od prvního momentu jsem věděl, že tento člověk nebude na podobné intelektuální úrovni a že víc, než odpověď jedním slovem či zamumláním se ode mě nedočká.
No nic, jdeme pracovat. A chlápka zaučovat, co má vlastně dělat. Mimochodem – zaučování někoho druhého je vážně o nervy, když se ještě máte soustředit na svou vlastní práci. Člověk, který bývá normálně na místě tohoto chlápka, mívá běžně daleko víc úkonů, které má dělat. Říkáme ale, nebudeme chlápka zbytečně zatěžovat, bude prostě házet galony na paletu a kromě tohoto bude mít na starosti jeden jediný úkol a sice doplňovat a kontrolovat vršky.
Záhy jsme ale zjistili, že i tak dostal práce nad své možnosti a kapacity. Kolega mu po celý den tu jedinou věc, kterou měl na starosti musel připomínat a nakonec tam stejně chodil on a nebo já. Chlápek měl na sobě vytahané roztrhané pracovní triko a stejně takové kalhoty s koltem nízko u pasu. Kecám, ty samotné kalhoty měl tak nízko, že se mu vzadu vynořovala čárečka. To bude nejspíš ta pověstná pokladnička na drobáky pro levnou pracovní sílu. A jako bonus chlápek smrděl. Ne tak, že vám někdy osobní pachy nesednou. To by bylo v pohodě. Smrděl načuchlým smradem – jakýmsi hospodskoslivovicopivovým odérem. Prostě typický Jožin z bažin z nalejvárny.
Což krásně koresponduje s první větou psanou výše, kterou prohlásil, když vystoupil z auta. Po první paletě, kdy byl splavený jak Dunaj se ptal, kolik toho za den uděláme a byl strašně vykulený, když jsem mu řekl výsledek, protože si náhle uvědomil, kolik palet ho ještě čeká. Celou dobu se těšil na pauzu, kdy si bude moct jít zapálit cigáro, což jsou taky jediné věci, co jsem se od něj dozvěděl, tedy jakési poznámky o cigárech, pivech a slivovicích. Prostě nám tady Stará poslala jakéhosi hospodského lempla, který vám ve výsledku ještě práci přidělá, než aby vám ji ulehčil. A kromě vlastní práce máte práci ještě s ním. Díky za službu. Medvědí.
Během dne jsem uvažoval o tom, kdo s ním pojede zpátky domů. Domluvila ho Stará, ať ho přiveze důchodce, tak ať si ho taky zpátky odveze. Jenže – důchodce ještě po šichtě chodí na návštěvu k panu domácímu a odjíždí až někdy po třetí hodině. A já končívám ve 3. Zhrozil jsem se. Kurva, oni mi ho budou chtít narvat do auta!! Nevím, jestli jsem to už zmiňoval, ale ten chlap smrdí. Proto jsem si auto nekupoval. Aby se mi tam pak měl nasáčkovat jakýkoliv Jožin, který právě vylezl z bažin. Samozřejmě, že mi ho tam narvat kurva chtěli. Naštěstí jsem práci vypočítal tak, že než jsem poklidil a kdesi cosi, tak bylo půl čtvrté, důchodce byl po návštěvě a Jóžina odvezl zpět do bažin.
Ale na Starou jsem byl nasraný. Celý den ji nevidím, pošle tady jakéhosi nefachčenka, my tady s ním máme robotu navíc a nakonec mám smraďocha ještě odvážet svým autem ne? Přivez si ho a odvez si ho sama! Co bych pak dělal s autem? Nakonec by mě to stálo ještě prachy. Musel bych nakoupit voňavky do auta, jet do myčky se stáhnutými okýnky, aby se mi to umylo i zevnitř a ještě jet na vapku, kde bych si pěnu nastříkal i dovnitř auta. Těžká desinfekce a karanténa.
Takže jaká myšlenka z toho vyplývá? Hlavně apel na podnikatele, respektive na ty, kteří chtějí po druhých vykonat nějakou práci. Velmi si uvědomte, jestli to, na čem chcete šetřit, mají být právě lidé. Radši si snad zaplatím někoho, kdo je co k čemu, kdo je chápavý, samostatný, pečlivý a spolehlivý a práce bude vykonána poctivě a dobře, ale samozřejmě vás to bude stát o něco víc a nebo si dotáhnete levnou pracovní sílu, která bude vděčná, když ji dáte vlašák a dva gumové rohlíky, vy tedy jakože ušetříte, ale práce bude stát za vyližprdel.